Whisky jako investiční příležitost - dobrý nebo špatný nápad?

Vlastně jsem na toto téma zabrousil už před několika lety, nedávno mě na něj ale znovu přivedl kamarád, když mi poslal odkaz na článek konstatující, že zisky z investic do whisky byly v loňském roce vyšší než ty ze zlata nebo ropy

Začalo mi proto vrtat hlavou, jestli je whisky opravdu dobrá investice. Čísla naznačují, že ano. Tedy alespoň v předchozích letech, neboť vykazují neustálý růst jak objemu obchodovaných whisky (za loňský rok nárůst o 25,13%), tak jejich hodnoty (nárůst o 14,36%). Nicméně akciový trh v USA před velkou hospodářskou krizí v roce 1929 nebo trh s nemovitostmi v USA v roce 2008 také vykazoval neustálý růst, jak to dopadlo ale všichni víme. Jestli je zde proto nějaké poučení, které bychom si z historie v tomto ohledu měli vzít, pak nechť je to skutečnost, že nic jako nekonečný růst neexistuje. Bohužel, jak to tak vypadá, všichni máme neustále potřebu se o této pravdě neustále přesvědčovat, jako bychom pořád ve skrytu duše doufali, že to je nakonec přece jen jinak. Jsem přesvědčený, že u whisky je tomu zrovna tak. Znamená to ale, že je proto whisky špatnou investicí?

Platforma Rare Whisky 101 uvedla ve své výroční zprávě, že největší zájem je o letité whisky (čím starší, tím lepší), lahvované před několika desítkami let (nejlépe třeba v roce 1920), které jsou produkty dnes již nevyrábějících palíren. Kdo má proto volných několik tisíc liber, nejspíš se nesekne, když si nějakou takovou pořídí. Mám totiž za to, navzdory tomu, co jsem napsal výše o nikdy nekončícím růstu, že whisky je přes to všechno dobrou investicí. Zatímco poté, co praskla akciová bublina, samotná akcie neměla už žádnou hodnotu jednoduše proto, že společnost, ke které se vztahovala přestala existovat a hypoteční deriváty pozbyly hodnoty poté, co hypotéky, ze kterých byly odvozeny, přestaly být spláceny, whisky na rozdíl od akcií nebo finančních derivátů trhu s nemovitostmi bude vždy ta stejná whisky, nezávisle na její ceně v čase. Vždy bude tím stejným úžasným produktem, jehož výroba trvala několik (desítek) let, nesoucí v sobě díky tomu určité kouzlo. Měl-li by proto zatím neustále rostoucí trh s whisky (resp. se vzácnými whisky) být skutečně jen bublinou, následky jejího případného prasknutí by nebyly tak bolestivé právě proto, že neúspěšnému investorovi by tak jako tak zůstala lahev zatraceně dobré whisky.

Je totiž pravdou, jak uvádí Ian Buxton v tomto rozhovoru, že whisky je v první řadě nápoj, měl by se tedy hlavně pít a ne spekulovat o jeho ceně. Já bych nicméně nešel tak daleko jako on ve svém přání, aby rostoucí trh s whisky skutečně byl bublinou, která záhy praskne. Z mého pohledu je ideální strategií investovat do whisky zkrátka proto, že je to fascinující věc, nikoliv pod vidinou velkého zisku, počkat pár let a pokud mezitím dojde k razantnímu propadu ceny, lahev otevřít a vychutnat si ji s přáteli. Pokud ovšem i za pár let cena stále poroste, můžete lahev prodat a za zisk koupit jinou lahev, kterou posléze opět otevřete a vychutnáte s přáteli. Zkrátka v obou případech to skončí pitím whisky, proto jak se říká konec dobrý, všechno dobré.

(pozn. nejsem ekonom a s ekonomií jsem vždy tak trochu zápolil, berte proto s rezervou mé ekonomické poznatky, které zde uvádím, neb můžou být do větší či menší míry zavádějící)