Prodaná nevěsta, kulturní barbar a burani
Myslím si, že o sobě, mohu říct, že nejsem žádným kulturním fanouškem. Pochopení postrádám zejména pro umění avantgardní, v mém pojetí nejrůznější cákance na papíře, plastiky nemožných tvarů nebo netradičně pojaté inscenace klasických divadelních her. Vždy jsem ale měl úctu k umění "klasickému", čímž myslím díla známých malířů, sochařů, dramatiků a hudebních virtuosů. Návštěvu Národního divadla jsem proto navzdory mému kulturnímu analfabetismu vnímal jako nutné minimum každého člověka.
Jaké ale bylo mé překvapení, když jsem zjistil, jak moc se rozcházejí mé představy o kultivovaném světě umění s realitou. Měl jsem za to, že lidé, co chodí do divadla úzkostlivě dodržují dress code, natož pak v divadle Národním. Po vstupu do prostor divadla a usazení se na svém místě, jsem na základě počtu lidí pohybujících se po divadle v džínech a tričku, byl nucen přehodnotit své dosavadní představy. Z výzvy, nebo možná spíš slabého apelu na návštěvníky divadla, na vstupence dbát na vhodné oblečení, si zkrátka nikdo nic moc nedělal. Stejně tak jako dress code jakýsi pán okázale ignoroval všechny pokyny o neužívání fotoaparátů a videokamer během představení. Třebaže před jeho samotným začátkem byla tato výzva opakována kromě češtiny ještě v anglickém jazyce, zmíněný pán se nenechal rozhodit a horlivě fotografoval a natáčel vše, co se na jevišti pohnulo.
Obě výše uvedené věci by samy o sobě, dle mého názoru, bohatě stály za udivené zavrtění hlavou, nicméně jako Allenek v říši divů jsem si připadal ve chvíli, kdy si jakási dáma v řadě za mnou zula boty a nohy v ponožkách si opřela o zábradlí jen kousek od mé hlavy. Když jsem se na ni nevěřícně otáčel, připadal jsem si sice jako nerudný důchodce v prostředku městské hromadné dopravy, myslím si ale, že mé pohoršení bylo v tomto případě více než oprávněné. Dáma sice hned na to své nohy, vonící po fialkách, schovala, po chvíli ale nejspíš zvítězilo pohodlí nad studem a nohy vrátila zpět na původní místo.
Abych ale jen nekritizoval, samotné prostory divadla na mne ohromně zapůsobily. Jednak svou majestátností a jednak svou atmosférou. Na interiér jsem pohlížel se stejným respektem jako na exteriér divadla. Efekt, kdy orchestr pod jevištěm spustil a herci naplnily budovu divadla svým zpěvem je nezapomenutelný. Čert vem, že jsem kvůli svému hudebnímu hluchu nebyl převážnou část zpívaného textu schopen zachytit a byl jsem proto více či méně odkázán na anglické titulky promítané vysoko nad jevištěm.
Shrnuto a podtrženo, všem kulturním barbarům návštěvu Národního divadla doporučuji, stojí to rozhodně za to.
.
.
.
A burany okolo prostě ignorovat, taková je asi holt doba...
Lukáš Pelcman
Bitcoin jako pojistka v časech ekonomické nejistoty?
Navzdory aktuální situaci na trzích po celém světě může být investice do Bitcoinu možná (stále) dobrý nápad.
Lukáš Pelcman
Odzvonilo právníkům v Čechách (a vůbec na celém světě)?
Nahradí právníky umělá inteligence nebo to zatím nehrozí? Případně jak nové technologie ovlivní trh právních služeb? To jsou otázky, nad kterými by se měl zamyslet každý praktikující právník a student práv.
Lukáš Pelcman
3D tisk a některé (právní) problémy s ním spojené
Vždycky mě fascinovala věda a vědci. Lidé, kteří dokážou díky svým mozkům posunout lidské poznání dále. Je jedno zda jde o nanotechnologie, elektroniku nebo o cokoliv jiného, je to stejně fascinující.
Lukáš Pelcman
Keukenhof a hon za černým tulipánem
Když za mnou A. zase jednou přijela do Maastrichtu, bylo to přesně dva roky, co jsme spolu. Při té příležitosti, a také protože A. má ráda tulipány, jsme si udělali výlet do Keukenhofu, největšího květinového parku v Evropě.
Lukáš Pelcman
Czechia nebo cokoliv jiného, nezáleží na tom
Pletou si nás už teď, nic se tedy nezmění, budou-li nás zaměňovat s Čečnou i nadále. Nejde totiž jen o tu samotnou podobnost v názvech, ale především o míru ignorance, charakteristickou pro ty, kteří se takové záměny dopouští.
Lukáš Pelcman
Smutný konec boje o kompenzaci za zpožděný let
Jak rád bych napsal "konec dobrý, všechno dobré", jenže bohužel nemůžu. Navzdory mým očekáváním, postoupení celé věci agentuře specializující na vymáhání kompenzací za zpožděné lety bohužel nepřineslo žádné rozuzlení.
Lukáš Pelcman
Whisky jako investiční příležitost - dobrý nebo špatný nápad?
Vlastně jsem na toto téma zabrousil už před několika lety, nedávno mě na něj ale znovu přivedl kamarád, když mi poslal odkaz na článek konstatující, že zisky z investic do whisky byly v loňském roce vyšší než ty ze zlata nebo ropy
Lukáš Pelcman
E-kniha aneb způsobí Kindle čtenářskou renesanci?
Vlastně ani nevím, z jakého důvodu jsem se rozhodl čtečku knih si pořídit. Snad ze zvědavosti nebo z potřeby zkusit něco nového... V úterý jsem ji objednal, v sobotu mi byla doručena.
Lukáš Pelcman
U nás nosí dárky Ježíšek...ale kdo to vlastně je?
V předvánočně laděných debatách v mezinárodním prostředí je jen otázkou času, kdy přijde řeč na to, kdo v té či oné zemi o Vánocích nosí dárky. Tím někým, je v Čechách (ještě pořád) Ježíšek.
Lukáš Pelcman
Odškodnění za zpožděný let - část druhá
Od začátku mi bylo jasné, že uplatnění našeho nároku za zpožděný let nebude jednoduché. Konec konců mnohé naznačovalo už chování dopravce na letišti, v den letu, což jsem popsaltady. Nečekal jsem ale, že to bude tak moc složité.
Lukáš Pelcman
Ahoj Maastrichte, aneb hurá na Erasmus
"Řekl bych, že je to poměrně malé, starobylé, mezinárodní a krásné město, které rozhodně stojí za to navštívit." Tak bych odpověděl, kdyby se mě někdo zeptal, jaký je Maastricht. Alespoň takový mám dojem po týdnu, co tu bydlím.
Lukáš Pelcman
Odškodnění za zpožděný let aneb souboj Davida a Goliáše - 1. část
"Váš let bude zpožděn asi o tři hodiny...". To nejsou zrovna slova, která chce člověk slyšet ve čtyři hodiny ráno, poté, co vstával už v půl druhé, aby byl včas na letišti a stihl letadlo v šest.
Lukáš Pelcman
Jak vysoká škola ovlivňuje způsob myšlení
"Každá vysoká škola má vliv na způsob vašeho uvažování," řekla kdysi jedna lektorka na přípravném kurzu na vysokou školu, kterého jsem se zúčastnil. Tvrdila, že způsob přemýšlení je přímo závislý na oboru, který budeme studovat. Tehdy mi to tvrzení přislo zajímavé. Nic víc, nic míň. Dnes si začínám uvědomovat jeho pravdivost.
Lukáš Pelcman
Knírek neknírek, je to na dobrou věc
Movember, měsíc knírů, je v plném proudu. Navzdory značné nevoli drtivé většiny žen, si opět muži z celého světa nechávají narůst nádherný knírek. Stejně tak já. Akorát v mém případě knírek není nádherný a téměř není vidět...
Lukáš Pelcman
"Masívně otevřené onlajn kurzy" vs. klasická (nudná) přednáška
MOOC nebo raději online kurzy přístupné široké veřejnosti. Je to už, pravda, nějaký ten pátek, kdy se prestižní univerzity z celého světa začaly zapojovat do programů, ve kterých zpřístupňují své přednášky a v rámci jednotlivých kurzů umožňují prakticky komukoliv vzdělávat se například na Harvardu nebo na MIT. Osobně jsem se ale odhodlal jeden takový vyzkoušet až nedávno.
Lukáš Pelcman
Teoreticismus, mocný nástroj prokrastinace
Jsem teoretik a pozoruji to už na sobě delší dobu. Rád vymýšlím všemožné abstraktní systémy a přístupy k nejrůznějším otázkám a problémům, abych je následně mohl ze všech stran analyzovat a hodnotit. Nutno říct, že tento povahový rys (dá-li se to tak nazvat) na sobě vždy začnu nejvíce pozorovat společně s příchodem zkouškového období, totiž období, kdy toho má člověk nad hlavu, ale vždy se nějakým záhadným způsobem najde čas na aktivity, na které dosud čas nebyl.
Lukáš Pelcman
Skotský alkoshopping
"Pít alkohol se může od 18 let," říká prodavač a vzápětí dodává: "Vypadáte mladší než 25, vy i váš kamarád támhle, ukažte mi doklad totožnosti." Osmnáct, pětadvacet...a vůbec, co s tím má společného můj kamarád? Co je to za logiku? Trochu se ztrácím. Vítejte ve Skotsku!
Lukáš Pelcman
Skutečný Atlas mraků - postavy všedního života
Nedávno jsem byl v kině na Atlasu mraků. Ten film mě zaujal. Zaujal mě do té míry, že jsem začal číst i jeho knižní předlohu. Co na tom, že jsem místy při jeho sledování a hlavně po jeho skončení měl v hlavě pěkný guláš a marně se snažil přijít na to, co se vlastně ve filmu stalo. Svůj díl na tom nepochybně mělo rychlé střídání dějových linií, které bylo možnostmi filmu oproti knize ještě mnohonásobně umocněno. Někde jsem četl, že kniha sestává z šesti příběhů, víceméně od sebe oddělených. Film na rozdíl od toho tvoří jeden jediný příběh - a je to pravda. Nechci se ale v tomto článku zabývat filmem nebo knihou jako takovou...
Lukáš Pelcman
O právech, sudiech a dskách země české, odstavce devatery
Hmm. A protože dnes už žádné desky zemské, jak tomu bylo za Všehrda, nemáme, bude tento článek jen o právech a soudech. Laskavý čtenář, nechť omluví případné nedostatky v mém textu, nejsem konec konců žádný profesor, docent ani doktor v tomto oboru. Jsem jen prachsprostý a pouhý student, který se nachází zhruba někde v jedné pětině cesty, na jejímž konci se právoplatně bude moct značit jako vystudovaný magor (rozuměj magistr a zároveň neber jako neúctu, ale jen jako lehce infantilní zálibu v přisuzování hanlivých označení odvoditelných a zaměnitelných se správným výrazem, který zosobňuje řečený titul- Mgr. Autor zkrátka nemohl odolat a tento výraz zde v této souvislosti nepoužít). I přes chybějící erudovanost cítím ale silnou potřebu o tomto tématu něco napsat. Případný znalec práva, kterému by se tento článek náhodou dostal pod ruku, ať se proto nezlobí, že níže nenajde žádné definice uvedené v jeho odborných publikacích.
Lukáš Pelcman
"Stojí to za houby" aneb lehké zamyšlení o exkrementu
Přemýšleli jste někdy o významu frází, kdy něco "stojí za hovno" a kdy to stejné něco naopak "nestojí ani za hovno"? V případě, že nemáte nic lepšího na práci, můžeme si hrát na důležité alternativce a rozebírat tyto výrazy. (Co se mě týče, jsem více než vědčný za jakýkoliv podnět, který oddálí mou přípravu na nadcházející zkoušky, ať už se jedná o sebevětší ptákovinu). A vůbec, je náhoda, že mě takovéhle téma (o tom, jak vše stojí nebo nestojí za hovno) napadlo zrovna v této situaci nebo jde o zajímavou a všepopisující symboliku?
předchozí | 1 2 | další |
- Počet článků 23
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 766x
Moji další tvorbu můžete také sledovat na http://blog.lukaspelcman.cz